Milan Kundera (1)

Keďže mám na svojej škole predmet Milan Kundera - český světový autor, rozhodla som sa od tohto človeka čosi si aj prečítať. Ide o česko-francúzskeho spisovateľa, ktorého v Čechách asi väčšina ľudí pozná, ale ja som o ňom v živote nepočula:). Keďže neuznáva "legendizáciu" autorov, nebudem o ňom písať viac; azda iba to, že ide o modernistického a postmodernistického filozofického autora, ktorý ma (napriek niektorým veciam, ktoré boli na môj vkus opísané príliš detailne) veľmi zaujal.

Ako prvú som si prečítala knihu Nesnesitelná lehkost bytí - v skratke ide o príbeh odohrávajúci sa v 60. a 70. rokoch 20. storočia, na začiatku okupácie a ďalej. Bol napísaný v roku 1984. Zložito podávaný dej točiaci sa okolo štyroch hlavných postáv je popretkávaný filozofickými úvahami. A ja sa chcem podeliť o niekoľko citátov, ktoré sa mi zapáčili alebo ma primäli o niečom premýšľať...

Každý školák může v hodinách fyziky dělat pokusy, aby se přesvědčil o tom, je-li určitá vědecká hypotéza pravdivá. Ale člověk, protože žije jen jeden život, nemá žádnou možnost ověřit hypotézu pokusem a nikdy se proto nedoví, zda měl či neměl poslechnout svůj cit.
*
Sen je důkazem toho, že fantazie, snění o tom, co se nestalo, patří k nejhlubším potřebám člověka.
*
Ten, kdo chce stále „někam výš“, musí počítat s tím, že se mu jednoho dne dostaví závrať. Co je to závrať - strach z pádu? Ale proč se nám dostaví závrať i na rozhledně opatřené bezpečným zábradlím? Závrať je něco jiného než strach z pádu. Závrať znamená, že nás hloubka pod námi přitahuje, vábí, probouzí v nás touhu po pádu, které se pak vyděšení bráníme.
*
Ale zradíme-li B, pro které jsme zradili A, nevyplývá z toho, že si tím A usmíříme. ... První zrada je nenapravitelná. Vyvolá řetězovou reakci dalších zrad, z nichž každá nás vzdaluje ještě víc a víc od místa původní zrady.
*
Hudba: Pro Franze je to umění, které se navíc přibližuje dionýsské kráse chápané jako opilství. Člověk nemůže být dost dobře opilý románem nebo obrazem, ale může se opít Beethovenovou Devátou, Bartókovou sonátou pro dva klavíry a bicí nástroje anebo zpěvem Beatles, Franz nerozlišuje mezi takovou vážnou hudbou a hudbou pro zábavu. To rozlišení mu připadá staromódní a pokrytecké. Miluje stejně rock jako Mozarta. Považuje hudbu za osvoboditelku: osvobozuje ho od samoty, uzavřenosti, prachu knihovny, otvírá v jeho těle dveře, jimiž duše vystupuje do světa, aby se bratřila.
*
Je to bludný kruh. Lidé hluchnou, protože si pouští hudbu čím dál hlasitěji. Ale protože hluchnou, nezbývá jim, než si jí pouštět ještě hlasitěji. (Sabina)
*
... a myslí na dobu, kdy žil Johann Sebastian Bach a kdy se hudba podobala růži rozkvetlé na obrovské sněhové pláni ticha.
*
... kdo hledá nekonečno, ať zavře oči! (pozn. autora v zátvorke)
*
Řekla: „A proč nepoužiješ síly někdy proti mně?“ „Protože láska znamená zřeknout se sily,“ řekl Franz tiše.
*
Cíl, za kterým se člověk žene, je vždycky zahalen. Dívka, která touží po manželství, touží po něčem pro ni zcela neznámém. Mladík, který prahne po slávě, neví, co to sláva je. To, co dává smysl našemu počínání, je vždycky něco pro nás totálně neznámého. Nesnesitelná lehkost bytí, to je ten cíl?
*
Skutečně vážné otázky jsou totiž jen ty, které může formulovat i dítě. Jen ty nejnaivnější otázky jsou skutečně vážné. Jsou to otázky, na které není odpověď. Otázka, na kterou není odpověď, je bariéra, ze kterou není možno jít dál. Jinak řečeno: právě otázkami, na které není odpověď, jsou vymezeny lidské možnosti, jsou narýsovány hranice lidské existence. (pozn. autora v zátvorke)
*
Řekl jsem již, že metafory jsou nebezpečné. Láska začíná metaforou. Jinak řečeno: láska začíná ve chvíli, kdy se žena vepíše svým prvním slovem do naší poetické paměti.
*
Skutečná dobrota člověka se může projevit v naprosté čistotě a svobodě jen vůči tomu, kdo žádnou sílu
nepředstavuje. Skutečná mravní zkouška lidstva, ta nejzákladnější (uložená tak hluboko; že uniká našemu zraku) záleží v jeho vztahu k těm, kteří jsou mu dáni napospas: ke zvířatům.

Komentáre